S touhle deskou mám jeden skutečně zásadní problém - jak se mám, sakra, dostat přes úvodní písničku
? Skutečně -nemůžu
si pomoct, ale Na Na Na je tak zatraceně dobrá, že jediným řešením, jak si od ní pomoct, je pustit si ji znova. Není to všechno ale jenom mazaný trik, jak nás udržet dál před zbytkem alba? Stojí to vůbec za to, chtít slyšet to ostatní , co "Danger Days" nabízí?
Před My Chemical Romance stála letos obrovská výzva, jež se jen málokteré velké kapele podařila zdolat. "Black Parade" byla velice úspěšnou a nebývale kvalitní
deskou, která finálně udělala z kapely kult, co nekompromisně odsunul řadu podobně ambiciózních projektů na druhou kolej. Nyní ovšem nastal onen okamžik pravdy, který prozradí, jak to bude s My Chemical Romance dál. Slovo si bere DJ Dr. Death Defying a čtyři komiksová alter ega našich muzikantů. Killjoys, make some noise!
Je to odvážné a jistě úctyhodné, nicméně "Danger Days" nemá s předchozími deskami příliš společného. Je sice, jak už jsem naznačil, konceptuální a jakousi matnou referencí se jeví postava krvežíznivého upíra, třebaže je zde vyobrazena ve zcela jiné perspektivě, ale to bude asi všechno. Kapela zcela odstoupila z úlohy tlumočníků problémově dospívající generace a nechala za sebou i těžká témata smrti, bolesti, zoufalství a emocionálního vyčerpání. Nebo přesněji řečeno se nad ně svým způsobem "jenom" povznesla - nyní s tímto námětem totiž bojují jako udatní superhrdinové v axiomaticky černobílém světě dobra a zla.
A jak už MCR několikrát dokázali - když něco pojmout, tak ve velkém. Albu přizpůsobili úplně všechno: promo, artwork, módu,… tahle kapela má i po deseti letech neutuchající touhu tvořit. Jejich enormní zapálení, s jakým se jindy setkáte snad jen u nadějných debutů začínajících kapel, je cítit přesně po těch sirkách, co se v onom přirovnávání strkají dětem
Je to odvážné a jistě úctyhodné, nicméně "Danger Days" nemá s předchozími deskami příliš společného. Je sice, jak už jsem naznačil, konceptuální a jakousi matnou referencí se jeví postava krvežíznivého upíra, třebaže je zde vyobrazena ve zcela jiné perspektivě, ale to bude asi všechno. Kapela zcela odstoupila z úlohy tlumočníků problémově dospívající generace a nechala za sebou i těžká témata smrti, bolesti, zoufalství a emocionálního vyčerpání. Nebo přesněji řečeno se nad ně svým způsobem "jenom" povznesla - nyní s tímto námětem totiž bojují jako udatní superhrdinové v axiomaticky černobílém světě dobra a zla.
A jak už MCR několikrát dokázali - když něco pojmout, tak ve velkém. Albu přizpůsobili úplně všechno: promo, artwork, módu,… tahle kapela má i po deseti letech neutuchající touhu tvořit. Jejich enormní zapálení, s jakým se jindy setkáte snad jen u nadějných debutů začínajících kapel, je cítit přesně po těch sirkách, co se v onom přirovnávání strkají dětem
. Možná je to i proto, že "Danger Days" je postavena na osobní zálibě kapely ve čtení grafických novel, což je v hudbě natolik neokoukaný motiv, že celou atmosféru můžeme přirovnat jedině k filmům
jako Kick Ass, a úplně konkrétně ke scéně, kde 11letá vigilante Hit Girl za doprovodu infantilního coveru Banana Splits od dědků The Dickies vyčistí apartment plný ozbrojených dealerů. Až tak absurdní, nadnesení a geniální jsou noví My Chemical Romance.
Po té techničtější stránce
Po té techničtější stránce
je "Danger Days" také malinko jinde. Přibyla především spousta klávesových linek, kterých je tam na kapelu, která v oficiální sestavě keyboardistu ani nemá, opravdu příliš. Ještě horší je, že všechno tohle dostáváme na úkor kytarových sól, která desce v hojnějším zastoupení chybí asi nejcitelněji. Naopak, myslím, velice rychle se adaptoval bubeník Mike Pedicone. Neříkám, že jsem z něj úplně odvařený, ale určitě si nemůžu ani stěžovat. Tempo desky. MCR zvolili kontrastní model
z "Black Parade", kdy se potkáme s několika poloploužáky a současně několika docela odvázanými songy. Protože Romance odjakživa sedí vyloženě zběsilejší věci (a i tentokrát tvoří to nejlepší z celé studiovky), klidně bych dva slaďáky vyhodil - aspoň by ty zbylé více vynikly. À propos, ustřihnout pár těch uvlečených o minutku dřív, než skutečně skončí, by taky nebylo od věci.
Je úžasné, po jak úspěšné a kvalitní desce se My Chemical Romance dokázali obhájit. "Black Parade" byla, pravda, ještě o něco dotaženější, ale "Danger Days" se drží v dostatečně těsném závěsu, aby se zařadila mezi ta opravdu epická alba, která je zážitek si poslechnout.
My Chemical Romance - Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys
Hodnocení: 9/10
Je úžasné, po jak úspěšné a kvalitní desce se My Chemical Romance dokázali obhájit. "Black Parade" byla, pravda, ještě o něco dotaženější, ale "Danger Days" se drží v dostatečně těsném závěsu, aby se zařadila mezi ta opravdu epická alba, která je zážitek si poslechnout.
My Chemical Romance - Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys
Hodnocení: 9/10






















hezky
šikovní to klucí jsou, že se tak líbili iPunku 