Co povedali

Frank pro Guitar World

14. prosince 2011 v 19:24 | by slsi
za preklad poďakujte Lumierre :)

Frank Iero a Epiphone spolupracují na Wilshire Phant-o-Matic

"Nejlepší hudba vzejde tehdy, když k ní máte osobní vztah," říká kytarista My Chemical Romance Frank Iero. "Stejná filozofie se může rozšířit i na nástroj, který držíte v rukách: pokud je kytara něco speciálního, vede to k tomu, že spolu dokážete skvělé věci."
Iero očekává příchod mnoha skvělých věcí spolu s jeho novým modelem Epiphone Wilshie Phnat-o-Matic - a ne všechny se týkají hudby. Určitá částka z prodeje každé kytary přispěje Multiple Sclerosis Association of America (MSAA - společnost pro boj proti roztroušené skleróze, pozn. Lumierre), nemoci, proti které Iero bojuje od té doby, co postihla jeho otce, bubeníka a učitele hudby.
"Roztroušená skleróza je pro každého strašná a všechny ty příběhy jsou důležité," říká Iero. "U mého otce je to těžké, protože to postihuje jeho hraní - a to je hlavní část toho, kým je. Takže když Epiphone přišli za mnou a nabídli mi práci na kytaře, věděl jsem, že musím udělat všechno pro to, abych mohl zkusit pomoci jemu i všem s roztroušenou sklerózou."
Iero jako dlouholetý fanoušek Epiphone popisuje Phant-o-Matic jako "fantastickou kytaru Frankeinsteinovského typu za rozumnou cenu." Vypůjčil si rysy klasického Sixties Wilshire modelu této společnosti stejně tak jako rysy Gibson Les Paul a sestrojil nástroj, který "dokáže vydržet všechno od jazzu po metal. Má zvuk, jde z nej skvělý pocit a je sestaven tak, aby vydržel opotřebení. Hrál jsem s ní na stage a je bezvadná!"
Iero říká, že fanouškové uslyší Phant-o-Matic na dalším albu My Chemical Romance, která kapela právě začíná psát. "Stále přicházíme s náměty a sogy," říká. "Ale jednu věc víme určitě: chystáme se udělat něco, co jsme nikdy předtím nedělali."

Nové interview Mikeym

13. prosince 2011 v 16:32 | by slsi
originál nájdete tu: HERE
MY CHEMICAL ROMANCE sú kapela, ktorá napreduje ako aj v zvuku tak aj po vizuálnej stránke pri hľadaní hudobného osvietenia. Bassgitarista, Mikey Way, hovorí LINDSEY CUTHBERTSON o zatiaľ najpozitívnejších zmenách.

Ten moment, kedy vieš, že to kapela skutočne dokázala, je vtedy, keď si môže diktovať podmienky svojho turné. Počas tohto interview s Mikeym pre Rave, si bassgitarista užíva dlhé volno vo svojom dome v US počas tohto sviatočného obdobia.

"Práve si užívame trochu voľna po roku strávenom na cestách. Tak trochu relaxujeme doma, aby sme nadobudli novú energiu a zdravý rozum," napoly vážne, napoly žartom vysvetľuje Way.

Vydržte sekundu, nebol náhodou posledný album My Chemical Romance vydaný práve pred rokom? Pred 5 rokmi by MCR svoje turné v tomto bode neprerušili. Ale teraz tomu už tak nie je.

"Nikdy sme to nerobili touto cestou. S každým album (okrem toho posledného, vydaného roku 2010) sme cestovali minimálne 2 roky +-, takže teraz je to o niečom inom" hovorí Way. "Rozhodli sme sa, že jeden rok venujeme tvrdej práci a potom prestaneme, aby sme vytvorili nový album, a vlastne to je tá časť, v ktorerj sme teraz. Poslednú vec, ktorú sme zaradili do nášho Tour sú show v Austrálii. Po týchto show nemáme v pláne ďalej v tour pokračovať..." na chvíľku sa odmlčí, aby si utriedil myšlienky pred poslednou vetou. "Vlastne, je to koniec."

Áno, počuli ste správne. Životnosť turné s albumom Danger Days, ktorý je 4 štúdiovým albumom MCR ( a tiež 2 koncepčným albmom) je skoro na konci. Po pochmúrnom predstavení, ktoré priniesol album The Black Parade, Danger Days bol výbuchom farieb, pozitívnej hudobnej rozmanitosti a predstavivosťou inšpirovanou Mad Max. Po ťažkom turné s TBP, Way a jeho spoluhráči nemali blízko s zrúteniu, teraz sa im už na cestách darí lepšie, keďže zdieľajú rovnaký pozitívny postoj, ktorý odovzdali poslednému albumu.

"Ide o to, že spôsob, ktorý sme využili počas turné, sme nepoznali, nevedeli sme, čo vlastne robíme. Týmto spôsobom sme doslova vyhoreli, takže sme si uvedomili, že toto je dobrý spôsob -ostať kreatívni a udržať veci čerstvé. Tento spôsob, kedy nei sme s DD na cestách celé 2 roky znamená, že budeme schopní vrátiť sa a napísať nejaké nové songy rýchlejšie a tiež, že budeme schopní vrátiť sa na turné rýchlejšie, aby sme tie songy zahrali ľuďom."

Po ťažkej drine, ktorú MCR vynaložili v roku 2006 pre album TBP Way vidí, že ich nový prístup k turné sa mal skvelý účinok aj na neho samého, jeho brata, speváka kapely, Gerarda Way a tiež aj na gitaristov Ray Tora a Franka Iera.

"Každý je teraz v dokonalom dušvnom poriadku. Sú šťastnejší ako predtým, všetci sú oveľa viac pozitívnejší; myslím, že je to správny krok," šťastne vysvetľuje.

Čas, skúsenosti a vedomé úsilie zmeniť čosi do budúcna viedli MCR do tohto bodu, ale konečným výsledkom je to, čo ich tam drží. Way veľa pripisuje osviežujúcemu pocitu úspechu, ktorý so sebou zjavne prinieslo vytváranie albumu DD.

"Všetko to bolo o optimizme a ukázaniu odlišnej stránky kapely a o zmene pohľadu ľudí na nás. Chceli sme sa zabávať a vytvoriť album, ktorého sprostredkovanie cez repráky by bola sranda," vysvetľuje. "Na DD sme spravili niečo, čo ľudia pravdepodobne mohli pokladať za nemožné. Všetci sme vystúpili z bezpečnej zóny a zbúrali sme múry, ktoré obkolesovali kapelu. Chceli sme ukázať všetky tieto naše stránky, ktoré predtým asi moc k vidieť nebolo."

Pre MCR nebolo zrovna jednoduché vytvoriť tento druh albumu. Dokonca nahrali celé album, ktoré zničili ešte predtým ako objavili tú iskru, ktorá sa pretransformovala do Danger Days. Bola to túžba poskytnúť niečo čerstvé, nové a zábavné, ktorá držala Waya a zvyšok MCR, aby dosiahli svoj cieľ skôr ako sa uspokojiť s niečím menej naplňujúcim.

"Vždy sme chceli, aby My Chemical Romance, bola kapela akú sme chceli mať, keď sme boli na strednej."
"Sme fabúšikmi jeden duhého navzájom, ako hudobníkov, a myslím, že to je to ako udržujeme určitý level záujmu v songoch. Sme rovnako nadšení z hudby ako aj naši fanúšikovia, takže rovnako ako aj pre nich tak aj pre nás bolo prekvapením zistiť, čo sa to stalo s DD. Boli sme v šoku, boli sme nadšení, rovnako ako ostatní. Jediná vec, ktorú sme ako kapela odsudzovali bolo, že niekedy kapely vytvárajú albumy, ktoré sú rovnaké ako tie predošlé počas celej ich kariéry. Aj ako poslucháči hudby sme nikdy nechceli vytvoriť album kapely My Chemical Romance, ktoré by znelo ako album skupiny My Chemical Romance. Nikdy nechceme, aby sa niečo také stalo, pretože nás to nudí. Máme radi, keď s každým albumom tak trochu vytvárame nový vesmír, v ktorom žijeme. Vždy sa snažíme vytvoriť ho rozdielny ako posledne a ak náhodou niekedy zavítame na starú pôdu, tak je to najmenej zakývanie alebo žmurknutie a nie je to snaha o opičenie sa na to, čo sme predtým vytvorili," vraví.
"Mohli by sme vytvoriť 100 albumov, ktoré by zneli ako ten vydaný v roku 2004 - Three Cheers For Sweet Revenge a mohli by sme tiež vydať 100 albumov, ktoré by zneli ako The Black Parade, ale napokon by nás to unudilo, rovnako ako aj fanúšikov. Oni totiž tie albumy už majú. Myslím, že naši fans by boli sklamaní, keby počuli The Black Parade, časť 2."

Táto cesta k postupu vyniesla MCR z postu podzemného fenoménu na stupienok megahviezd s tou možnosťou, že si môžu dať pokoj od turné na tak dlho ako budú potrebovať. Ale Way pripúšťa, že zatiaľ čo sa postoj a zvuk kapely zmenili, jadro skupiny ostalo rovnaké.

"Vždy sme chceli, aby My Chemical Romance, bola kapela akú sme chceli mať, keď sme boli na strednej. Nezáleží na tom koľko máme rokov, stále tvrdíme jedno: Vieme ako si sa cítil, keď si bol naštvaní ako 15-roční, a nemyslím, že to niekedy prestaneme tvrdiť." povedal Way.

MCR má za sebou dlhú cestu za posledných desať rokov. Už bojovali s predsudkami a vyčerpaním, ale ani raz sa nevzdali pri dosahovaní svojich cieľov. Začiatkom tohto roka Mikeyho brat, Gerard, popísal ťažkosti kariéry MCR do istej miery ako "stúpanie na horu slizu." Je bezpečné povedať, že sme teraz dosiahli priepasť, takže, čo mladší brat Mikey vidí na druhej strane?

"Vytvoril vcelku dobrú analógiu. Vyšplhať na kopec, ktorý sme mali, proti neskutočnej presile.Bojovali sme proti všetkému: všetko, čo sa dialo v hudbe bolo proti tomu, čo sme robili, a my sme boli tou malou kapelou a hrali sme v halách a pivniciach, kde sa niekedy ukázalo tak 4-5 ľudí" uvádza na pravú mieru Way. "Tak čo je na druhej strane kopca?" opakuje otázku, ako sa snaží nájsť odpoveď: "To sa uvidí, ale viem, že to pre nás bude vzrušujúce a naplňujúce, pretože to je rozpoloženie, v ktorom sme a ten typ ľudí, ktorými práve sme."

New interview with Mikey Way

13. prosince 2011 v 6:17 | by slsi
Vopred sa ospravedlňujem, ale to interview preložím až po návrate zo školy. Teda kol 16tej poobede :)

zdroj:HERE
MY CHEMICAL ROMANCE are a band constantly progressing in both sound and image as they search for musical enlightenment. Bass player MIKEY WAY tells LINDSEY CUTHBERTSON about the US punk rock group's most positive changes yet.

DANGER DAYS GAVE GERARD WAY ANSWERS HE DIDN'T REALISE HE NEEDED

8. prosince 2011 v 16:12 | by slsi
Nahrávku s telefonátom si môžete vypočuť na tejto stránke → KLIK

Danger Days nielenže poskytli MCR možnosť vymaniť sa z ťažkých pravidiel a omedzení The Black Parade. Sloboda, ktorú kvarteto pocítilo cez tvorivý proces, im dala priestor nie len na premýšľanie o kariére, ale tiež získať dôležitý pohľad na zásadné rozhodnutia, ktoré počas tejto cesty spravili.

Počas rozhovoru cez telefón pre NovaFM znel frontman kapely MCR - Gerard Way odpočinutý a čulý a vystvetlil nám, čo spôsobilo, že kapela sa pohla z temnoty (Parade) do nádejného a temeperamentného Danger Days.

"Myslím, že to bola odpovedať, aj keď to možno bola samoodpoveď. A ja si myslím, že to muselo existovať" povedal 34-ročný Way.

"Je to tak jednoduché. Je to to, čo sme v tej dobe potrebovali, aby sme vytvorili nový album. Je to to, čo sme cítili, že kapela potrebuje a tiež si myslím, že s odstupom času sa na to budú všetci dívať ako na významný medzník v kariére kapely."

Way povedal, že DD mu za určitým podmienok dovoloval objaviť odpovede, o ktorých sám nevedel, že ich hľadá. "Počas DD som sa toho naučil viac ako kedykoľvek predtým. Dokonca som sa prostredníctvom DD naučil viac vecí o The Black Parade, čo bolo dosť zaujímavé, pretože o The Black Parade som sa nedozvedel nič ani keď sme s tým albumom boli na turné," povedal.

"Myslím, že som pochopil, preťo TBP existoval a vzal som z toho albumu viac vlastníctva. Stal som sa o niečo pyšnejším na ten album. Naučil som sa prečo sme ohľadom DD spravili rozhodnutia aké sme spravili a tiež som pochopil prečo sme nahrali ďalší album...Skutočne som sa dozvedel prečo. "

Aby bolo možné poskytnúť tak pozitívnym, aktívnym, rýchlo čeliacim skladbám z albumu DD toľko elektriny a energie koľko si zaslúžia, museli live show MCR spraviť obrovský obrat.

"Od prvej show (s DD tématikou) vládla na koncertoch atmosféra obrovskej párty. Je to ozaj veľmi odlišná vec," nadhodil Way. "Atmosféra už nie je vytváraná setlistom. Je vytváraná svetlami a všetkými farbami, ktoré máme na stagei - a publikom. Určitým spôsobom je celá tá show "holá".

Aj napriek tomu, že DD bolo vydané skoro pred rokom skladby z tohto albumu neomrzeli doteraz. Keď počúvate "Planetary Go!", "Na Na Na", "The Kids From Yesterday" a "Party Poison" znejú vám energicky a živo rovnako ako keď sme ich počuli po prvýkrát.

"Ten digitálny element, na ktorý odkazujeme v DD sa zaoberá vecami z 90.rokov, ako sú napr. Chemical Brothers a množstvo elektronických kapiel z Británie," vystvetľuje. "Momentálne sa to vracia. Pre túto celú kultúru detí, ktoré zmeškali rave éru, začína sa to vracať ozaj vo veľkom a myslím, že podobné veci sú momentálne všade naokolo, takžo to znei dosť aktuálne."

Napriek tomu, že Way sa môže pochváliť svojími červenými vlasmi a môže sa zdať vo videách a na všetkých obrázkoch MCR energicky nabytý, pripustil, že bojuje s vysokými požiadavkami na predstavenich kapely.

"Myslím, že našou výzvou (bolo) je mať stále enrgiu. Niečo ako pedál až na podlahu - pokaždé." dodáva.

"Bola to veľká výzva tentoraz vzhľadom k tomu, že Parade bola o niečo menej náročná v tomto a trochu viac reflexná - ale takto je to viac progresné. Je to ako jesť imaginárnu rýchlosť. Počas každej show to (bola"

Ale nebojte sa fanúšikovia MCR, aj keď Way mal nejaké tie problémy, bez boja sa nevzdá.

Povedal: "So stárnutím mi živá show príde o niečo viac fyzicky náročnejšia. pretože je tam nejaká tá nedbanlivosť - a s kapelou tu vždy nejaká bola."

"Je to obtiažna vec neustále to ťahať ďalej a moja hranica sa zmenšuje v otázkach typu "Ako veľa toho ešte môžem spraviť" a "Ako často to môžem spraviť"....Ale nemôžem sa stať úplne bezohľadným a zlomiť niečo"

"Ja to proste nemôžem urobiť"

Rozhovor s Mikeym pro X-Press Magazine

29. listopadu 2011 v 0:45 | by slsi
Skopírované od Lumierre
My Chemical Romance, emo králové přeměnění do rockových bohů (s barvou na vlasy), zamíří do Austrálie na Big Day Out 2012, který zahrnuje i vystoupení v Perth v neděli 5. února v novém domově festivalu - Brownes Stadium. Chloe Papas mluvila s baskytaristou Mikey Wayem o jejich posledním albu, Stmívání a riziku slávy.
V listopadu roku 2010 vydali My Chemical Romance jejich čtvrté album Danger Days: The True Lives Of The Fabulous Killjoys. Každé předchozí album bylo temné a emocionální - a ať už o to máte přehled nebo ne, kapela byla ve své generaci jedním z průkopníků 'emo'. Když bylo vydáno Danger Days, byl to pro hudební svět šok - čtveřice se zbavila tužek na oči a songů o smrti pro dobro optimistického rockového alba které, ačkoli nikdy nedokázalo dostát The Black Parade, dokázalo podržet samo sebe. Way objasňuje, že po minulých letech na turné fanoušci dychtivě album přijali.
"To album pro nás bylo větší výzvou a já myslím, že díky tomu to fanoušci více ocenili," začíná. "Něchtěli slyšet to stejné, očekávali od nás něco většího, takže nám trvalo hodně času, než jsme to album vytvořili. Udělali jsme první pokus s Brendanem O'Brienem a to album bylo neuvěřitelné, ale my jsme do toho chtěli přidat nějaký nový a jiný nádech. Chtěli jsme odpálit něco, čeho jsme se nikdy předtím nedotkli, takže jsme odbočili ze zajetých kolejí a hráli v žánrech, ve kterých jsme nikdy předtím nehráli, a psali jsme v žánrech, ve kterých jsme nikdy předtím nepsali - a myslím, že z toho vyšlo něco neuvěřitelného. Myslím, že jsme hodně lidí překvapili."
Kapela nedávno dokončila americké Honda Civic Tour s Blink 182 a Way říká, že to byly úžasné dva měsíce. Každopádně - uprostřed turné se internet naplnil k prasknutí zvěstmi, to když kapela oznámila, že nedávno naverbovaný bubeník Michael Pedicone byl vyhozen poté co zjistili, že kradl kapele peníze. Ačoli kapela odmítá o tomto incidentu mluvit, Way potvrzuje, že náhrada za Pediconeho, Jarrod Alexander, bude pravděpodobně poblíž kapely delší dobu - ale neučiní žádný stálý závazek.
"V dohledné době budeme hrát s Jarrodem," objasňuje Way. "Pojede s námi na Big Day Out. Ale už nikdy nechceme plně zaměstnat bubeníka. Rádi hrajeme s Jarodem, on rád hraje s námi, takže takhle budeme hrát tak dlouho, dokud to bude obou stranám dělat radost. Ale už nikdy znova nepřidáme do kapely dalšího člena."
My Chemical Romance byli vždy velmi umělecká kapela, co se týče textů a tématu - a Danger Days není jiné. každý ze čtyř členů má přidruženou postavu jako z komixové knihy, která je vytvořena, aby seděla do příběhové linie alba, a Way objasňuje jak byli vytvořeni a oznamuje, že s tím nepřestanou ani u dalšího alba.
"Gerard přišel s námětem a dával nám otázky - 'jaká je tvá oblíbená barva, oblíbené zvíře' a tvořil pro nás postavy. Měl vizi o pirátské radiové stanici a gangu rebelů proti korporaci. A byl to takový obrovský umělecký projekt pro každého v kapele, byla to opravdu dobrá zkušenost a nechala téci proudem naše kreativní šťávy. Tvořili jsme si svět, ve kterém budeme žít. Každému albu tak nějak vytvoříme celý vesmír a ten vesmír perfektně sedí k songům, které píšeme."
Jedna nahrávka na Danger Days pojmenovaná Vampire Money vypadá jako přímé 'fuck you' pro fenomén náctiletých Twiligt - se sarkasticky křičeným textem: 'Sparkle like Bowie in the morning sun' a 'Hair back, collar up, jet black, so cool.' V návaznosti na vydání nového filmu stojí song za zmínění a Way objasňuje to, že kapela nechtěla nikoho urazit.
"Není to doslova rýpnutí si do Twiligtu," váhá. "Je to jen o tom, že jsme byli několikrát osloveni z několika stran, abychom případně vytvořili song pro Twilight. A nepočitatelněkrát jsme řekli 'ne, my to neuděláme'. Nic proti Stephanie Meyer nebo někomu z herců, ale bylo by to poškození našich fanoušků, kdybychom se do toho zapojili. Vlastně ten song mluví o tom, když vás někdo znova a znova žádá, abyste dělali něco, co nechcete, a vy jim to odůvodníte a oni stále nechápou, proč to tak cítíte. Nechováme vůči nikomu zášť. Je nám vzdálené kritizovat něčí zájmy - my také máme svoje podivínské záliby, všichni máme svá provinilá potěšení."
My Chemical Romance mají obrovskou fanouškovskou základnu - převážně mezi teenagery. Way objasňuje, že existuje určitá úroveň zodpovědnosti, kterou nesou spolu s miliony teenagerů, kteří následují každý jejich pohyb, a sláva je velmi křehká síla.
"Nejlepší věc na slávě je, že máte možnost tvořit ve velkém měřítku spolu se svými nejlepšími přáteli a víte, že hodně lidí věnuje pozornost tomu, co máte říct, a hodně lidí si myslí, že máte něco důležitého, co byste řekli," objasňuje Way. "A ta nejhorší věc na slávě je, že je to velmi prchavá věc. Někteří lidé ji získají a aktivně jí využívají, a někteří lidé ji získají a začne to požírat jejich osobu. A to je ta špatná část slávy, když se lidé svojí slávou opíjí. Věří ve svém fiktivním bombastickém humbuku, že to pro ně všechno někdo připraví. A další negativní část je, že lidé v současné době očekávají, kvůli tomu, jaký je internet a svět v dnešních dnech, jakési oprávnění k tomu, že by děti měly být v určitém okamžiku svého života slavné. A některé z nich budou slavné a jasně, dejme jim víc síly, ale některé z nich ani neví, proč to říkají, byly jen naučené, aby to očekvaly."
Když dostal otázku ohledně plánů kapely - Big Day Out, Way potvrzuje, že zahajují práci na novém albu a doufá, že se do Austrálie vrátí zpět co nejdříve po jeho vydání.
"Většinou jsme s alby na turné tak dlouho, že jsme naprosto vyčerpaní a potřebujeme si dát rok přestávku předtím, než se budeme moct vrátit a udělat to znova," zakončuje. "Ale tentokrát jsme byli na turné jen rok. Takže dříve nebo později se sejdeme a začneme dávat dohromady další album. Všichni v kapele stále něco píšou - riff, melodii, název songu, jakýkoli nápad. Takže můžete očekávat, že se vrátíme spíš dřív než později!"

New interview with Frank Iero

28. listopadu 2011 v 10:17 | by slsi
Rok 2011 podčiarkuje 10 rokov od vzniku kapely My Chemical Romance. Prvú väčšiu odozvu od ľudí získali MCR po vydaní debutoveého albumu Three Cheers For Sweet Cheers v roku 2004, ale čo ich ozaj dostalo do popredia, bol ich koncepčný album The Black Parade vydaný v roku 2006. Rok 2010 bol svedkom vydania ich 4. albumu, ktorý nesie názov Danger Days:The True Lives of the Fabulous Killjoys, s týmto albumom MCR putovali iným smerom. Budúci rok budú MCR dobýjať naše brehy ako súčasť Big Day Out a tiež zahrajú niekoľko menších headlining show. Predtým ako sa kapela začne pripravovať na tour, sa gitarista Frank Iero posadil na kus reči s Kill Your Stereo, aby prediskutoval prípravu setlistu, nového albumu a explodujúcich dutín.

My Chemical Romance's Frank Iero: the 10 greatest punk albums of all time

23. listopadu 2011 v 6:28 | by slsi
Článok nájdetet pod týmto odkazom. Je trochu dlhší, takže enjoy :)

Z K! Special

14. října 2011 v 6:01 | by slsi

zdroj:lumierre
Dnes som sem nechcela dávať žiadny článok, ale toto je tak krásne:)
Během deseti let se My Chemical Romance dostali z New Jerseyské kapely na pozici světových a mezihvězdných superstar. Kerrang! byl po jejich boku už od úplného začátku. A K! redaktor Tom Bryant viděl, jak se kapela vyvíjela a dospěla až do novodobých ikon...
"Když jsem poprvé potkal Gerarda, zapáchal. Byla jsme v New Yorku v srpnu 2004 a město bylo zmítáno prudkou bouří. My Chemical Romance zrovna pózovali pro photoshoot a upřímně - vypadali jako kdokoli jiný. Byl to večer, kdy Three Cheers For Sweet Revenge vycházelo v UK a právě tou dobou byli prostě jen další kapela, trochu otrhaní, trochu unavení, trochu znudění.
A pak začalo pršet. Celý promočení jsme já i kapela zaběhli do taxíku. Skončil jsem vedle Gerarda a brzy jsem toho litoval. Jak se začalo po taxíku rozléhat teplo, z Gerardovy bundy začala pomalu ale jistě vycházet pára. Ten nejštiplavější zápach cigaret, potu, tvrdého chlastu a bůh ví čeho ještě se začal šířit autem. Podíval se omluvně a pak řekl: 'Víte, je to zlý když se hnusíte dokonce sami sobě.' Nemyslel jsem si, že tohle by mohla být kapela, která to někam dotáhne.
Ale Gerard začal mluvit dál. Vzdal se alkoholu a drog teprve před dvanácti dny po sérii příhod, kolapsů a šílenství, které svědčily o tom, že byl už na hraně. O tom všem - temných nocích svojí duše, svých démonech a svých obavách - se mi vyzpovídal, cizinci na zadním sedadle taxíku v New Yorku. Bylo to jednoduše fascinující.
A jeho spoluhráči v kapele - Ray Toro, tak talentovaný, Mikey Way, tak nevinný, Frank Iero, tak upřímný - byli stejně tak zajímaví, a pak pobídli bubeníka Boba Bryara, který dělal svůj první interview, aby nebyl tak moc nenápadný a zakřiknutý.
Ten večer jsem je viděl, když hráli v na Irving Plaza. Úplně mě dostali. Gerard byl šílený hlasatel, který vířil a hnal dav až k šílenství. Frank se točil na místě - rotoval se, kolaboval, ale pořád hrál. Rayovo afro zachytávalo světla a propůjčovalo mu svatozář vlasů, zatímco jeho kytara do té noci plivala s brutální výřečností tóny. Mikey zářil na celý dav a celé to uzavíral Bob. Byli senzační.
Rozhlídl jsem se po davu a byl jako obří masa vařících se těl. Pak jsem si prohlídl balkon, kde jsem stál, abych uviděl Wayovu, Ierovu a Torovu rodinu, všichni tu byli, aby sledovali svoje děti. Všichni měli My Chem trička. Všichni házeli hlavami.
Od té chvíle mi to bylo jasné - byli vzdálení od kapely, která to nikam nedotáhne, jak jsem si pro sebe myslel - tohle byla kapela, která mohla všechno změnit. A oni to dokázali v každém smyslu slova. Kdo jiný dělal videa s gothickým melodramatem jménem Helena, kdo jiný mluvil tak poutavě, kdo jiný psal songy, které se setkávaly s muky, fantaziemi a upřímně - také s naprosto strhující hudbou?
Jak se jejich kariéra rozvíjela, bylo jasné, že se kvůli umění dokážou dohnat až na samý okraj - vize a drama The Black Parade odkázalo Mikeyho na terapii a zbytek kapely málem dohnalo k šílenství. Danger Days: The True Lives of the Fabulous Killjoys odvážně zvrátilo tvrdou černobílost svého předchůdce a přišlo ovinuté v nádherné barevnosti, ale před jeho vydáním se dostali až na pokraj rozpadu kapely.
Ale je tu jedna věc, která řekne o My Chemical Romance vše. V roce 2006, když po nich nelítostně házeli lahve na Reading Festivalu, Gerard slíbil, že se vrátí jedině, pokud budou na festivalu headlinery. V roce 2011 právě udělali právě to. Je to právě to odhodlání, ta vítězství, co dělá z My Chemical Romance někoho speciálního.
V roce 2004 skončil můj první interview s My Chemical Romance tím, že Gerard říkal jednu věc. 'Aniž bych mluvil úplně zcestně,' řekl klidně, 'věřím, že je všechno možné.'
Měl naprostou pravdu."

Gitarista Frank Iero (MCR) navrhuje gitaru pre charitu.

11. října 2011 v 19:01 | by slsi
STEVE BALTIN

Gitarista skupiny My Chemical Romance navrhol 6-strunovú gitaru pre Epiphone, táto gitara nesie názov Phant-o-matic. "Telo som vzal od Wilshire, vzal som Anico Humbuckers of Les Paul, krk som vsadil z Les Paulky, zmenil som tunery a trchu sa pohral s elektronikou - následne vznikla Phant-o-matic," povedal pre Rolling Stone Frank Iero.

My Chemical Romance nadhodili, že nový album by tu mohol byť už budúce leto...

11. října 2011 v 18:36 | by slsi
Frank Iero z MCR nadhodil, že nový album kapely by tu mohol byť už budúce leto.

Minulý mesiac, v čase keď sa blížil koniec turné pre album Danfer Days:...., gitarista spomenul, že on a ostatní členovia kapely, by sa mohli začať venovať aj vedľajším projektom.

Avšak v rozhovore s Rolling Stone, iero ukázal, že po zvyšok roka bude akpela pracovať na novom materiále.

"Či už je to písanie nových vecí pre MCR alebo sa jedná o iné typy projektov, prichádza pár nových vecí.

"Ale definitívne vidím, že výjde na svetlo sveta nová hudba alebo sa na tom bude tento rok pracovať a dúfajme, že možno niečo vyjde budúce leto"

Old/new interview

10. října 2011 v 20:04 | by slsi

Kerrang! Scan

28. září 2011 v 18:57 | by slsi
pre zväčšenie kliknite

Gerard o tom či má rád svoje meno

26. září 2011 v 0:00 | by slsi
Interviewer - Did you like the name Gerard when you were a kid?
Gerard - No i didn't. Everybody I went to school with was named Joe or something; I was the only kid with that name. When I got older I liked it because I didn't know any other Gerards. Nobody calls me Gerard now. Just G.

Preklad:
Redaktor: Mal si rád svoje meno, keď si bol dieťa?
Gerard: Nie, nemal. Všetci v škole nosili mená ako Joe alebo podobne; ja som bol jediné dieťa s týmto menom. Keď som vyrástol začalo sa mi to páčiť, pretože som nepoznal nikoho, kto by sa tak volal. Momentálne ma nikto nevolá Gerard. Len G. (Gee)

Mike Pedicone odhalil svoj postoj...

6. září 2011 v 19:03 | by slsi
Preklad: opäť Lumierre
V návaznosti na propuštění z My Chemical Romance kvůli údajné krádeži vyjádřil svůj názor bývalý bubeník kapely My Chemical Romance exkluzivně pro Kerrang.com.
"Pro média, moje kolegy z hudebního průmyslu a, v prvé řadě, pro fanoušky My Chemical Romance."

Pedicone prehovoril:

6. září 2011 v 17:47 | by slsi
source:Kerrang

A ako som to čítala som si to aj dokonale znova pripomenula

5. září 2011 v 20:53 | by slsi
"Anyone who understands how standing in a crowd of sweaty people, elbow to elbow, screaming along to the words embedded in your heart, can give you the most happiness ever needed. When you're shoved against a sea of bodies and you don't know what sweat actually belongs to you or your neighbor, you can barely breathe and in that moment, your favorite song starts playing and you forget about everything: all you're concerned with is the melody, rhythm, and beat of the song. All you care about is singing your heart out and knowing it's okay to love something maybe a little too much… as long as it's real to you." - Gerard Way

Čo povedal Gerard počas včerajšej show?

2. září 2011 v 10:54 | by slsi
"Love, guns, neuclear war. Only one of those things doesn't kill people. Figure out what it is"
- Gerard Way (Honda Civic Tour 09-01-11)

Preklad: "Láska, zbrane, nukleárna vojna. Len jedna z týchto vecí ľudí nezabíja. Skúste prísť na to, ktorá to je."

Nový blog od Gerarda na oficiálke -Once more unto the breach, dear friends...

1. září 2011 v 10:49 | by slsi
viem, že to preložila aj Saxee, ale prekladám to tiež


"Nezáleží na tvojej minulosti -nezáleží na tom, čo sa stalo pred 5 rokmi - jedinou vecou, na ktorej záleží sú tvoji priatelia na pódiu - a to čo dnes v noci robíš. Bude to trvať navždy."
Reading a Leeds;
Toto povedal Frank niekoľko sekúnd predtým ako sme svetlami odpálili show na Reading festivale -povedal to počas skupinového objatia a v prítmí. Nechcem ho zle citovať, ale tieto vety som počul vo svojej hlave - možno to povedal trochu viac poeticky, ale má ten talent vyjadrovať sa priamo - a to mám na ňom rád.

A my sme boli veľmi priami.

Frank píše na oficálke! - 9 rokov a deň

31. srpna 2011 v 10:12 | by slsi
hell (oh) friends,
It's been a little while...I'm having a good yet sappy night off in the land they call Vancouver and I'm feeling compelled to drop you all a public love note. Nine years ago tomorrow our band played its biggest show of our young yet saucy career. It was the proverbial "big break" moment that every kid in a band, in a movie, in a sitcom, in a real-ass life waits and drools for.


BBC radio 1 - rozhovor s Mikey a Gerardom (aj o tom šaláte) :D

30. srpna 2011 v 11:04 | by slsi
Preklad: Lumierre!


Takže - máme tu objasnění salátové mánie (pro ty, kteří nesledují Twitter a tumblr - jistý reportér z Reading napsal, že viděl Gerarda, jak si kupuje salát a pak z toho všichni na Twitteru a tumblr měli pořádný haló), taky je tu informace o Gerardových a Mikeyho nejoblíbenějších sendvičích a samozřejmě - něco o novém albu. Konkrétně ta otázka, kterou jsem si poslední dobou kladla - jestli už mají pro album koncept. Protože album bez konceptu, to by sakra nebyli MCR.
Rozhovor je zatím jen na tumblr, takže pokud si ho někdo chce poslechnout - tady.

Interviewer: Jste dnes headlineři Reading festivalu. Jste už natěšení?
G: Jo. Víš, strávili jsme osm měsíců tím, že jsme přemýšleli o téhle show, z toho šest měsíců jsme byli fakt hodně nervózní a asi tak před měsícem a půl to zmizelo. A teď se prostě nemůžu dočkat.
 
 

Reklama